...věděla že se nesmí hnout, dokud on neskloní zbraň. Dívala se mu do očí, nebyl agresivní, v očích měl strach. V jeho pohledu se cosi změnilo, teď mu došlo co se stalo a kde je, myšlenkami už není tam, ve válce, už je zase u ní. Ustoupil a ona mohla pomalu vstát. Chvíli jen tiše seděli, díval se do země jako by ho snad mrzelo co se stalo i když věděl že ona ho chápe. Po chvíli se zeptala "chceš o tom mluvit nebo to zkusíme znovu..." Jsou chvíle které se těžko popisují ale třeba někdo pochopí.