Ahoj, rád poznávám nové lidi a chtěl bych si popsat s nějakou příjemnou a inteligentní ženou. Budu rád za každou zprávu :-)
Jsem 26 letý muž. A rád bych našel kamarády.
Je v tvém životě něco tak moc v háji, že ti to zásadně snižuje kvalitu života? Ať už třeba ve společenském životě, vztazích, zálibách nebo v samotné existenci. Si na to sám, máš pocit, že ti nikdo nerozumí nebo máš v někom oporu? Je tvůj život upřímný, nic neskrýváš nebo máš dvojí tvář? Zkus mně to napsat pěkně bez obalu, jak to vnímáš, co si ještě nikomu neřekl, sny, kostlivce. Napiš, co potřebuješ, zajímala by mě tvá situace. Na oplátku můžu popsat svůj život.
Dá se tu poznat nějaká fajn kamaradka? Někoho s kým bych mohl chodít v Litomyšli do bazenu?
Snažím se teď dát se nějak psychicky do kupy po totálním vyhoření v poslední práci. Nejen díky tomu, ale i kapce sociální fobie, jsem za posledních pár let zvládnul přijít o dost přátel a teď najednou, když se snažím nějak normalizovat svůj život, je to hodně znát. Takže pokud by se někomu hodil trošku rozbitý parťák na povídání o radostech i strastech, které nám přináší život, posezení u nějakého dobrého pití nebo, až mi vyndají železo z nohy, třeba na kolo nebo na stěnu, tak se hlásím :)
Slečna na pokec a čas ukáže ??
Je přece škoda, že z poznávání se stalo výběrové řízení. Whishlist, který opomíjí to, co má skutečnou hodnotu. Sounáležitost a pochopení. Lidé často říkají, že by chtěli poznat někoho tím způsobem, který znají ze starých knih. Kolik je ale těch, kteří opravdu stále věří v sílu slova? Kteří dovedou číst mezi řádky. Kdo se ještě nestal otrokem éry nicneříkající chatovací konverzace? Najde se někdo, kdo se umí začíst i slovy vyjádřit svoje pocity a myšlenky; vyprávět i naslouchat příběhům?