Hledá se kamarádka : Dopisování a přátelé : do 80 letPraha

Ahoj sympatická žena z Prahy hledá milou kamarádku na pokec u kávy schoping kino nebo koupaliště jen z Prahy díky za foto

Pohodový den přeju, hledám kamarádku, spřízněnou duši, které zajímají témata jako osobní rozvoj, psychologie, ezoterika, meditace nejen teoreticky, ale i prakticky. Která by ráda podnikla výlet do přírody, za památkami nebo všemožné jiné aktivity, na kterých bysme se domluvily. Těším se na odpovědi a osobní setkání :-)

Protože seznamka je i o (čistém) kamarádství, hledám tady na "kamarádkovské" bázi.:) Moci si navzájem napsat. Moci se domluvit, sejít se a popovídat si. I moci podniknout spolu něco dalšího. Např. jít spolu do vody, vyrazit na výlet... Nebo alespoň něco z toho. Já mám rád například historii, knihy. Dan

Ahoj, hledám kamarádku na výlety občasné, dopisování a prostě celkově někoho do života :D jsme sice ukecaná ale nerada se seznamuji a proto jsme asi sama :D jsem gamer, jsem intro/extro dohromady. Jak se vyspím tak docela asociál ale zároveň mám ráda dobrodružství a ráda klidně vyjedu za hranice na jednodenní výlet anebo túru do přírody. Kolem mě jsou lidé se kterými nemám moc společného avšak jsou to moji známí. Chtěla bych trávit více čas venku. Tak hledám někoho na reálné seznámení.

Hledám ženu, která ráda půjde na procházku, na výstavu, do kina nebo do kavárny. A potom do soukromí. Trochu něhy, trochu lásky, trochu ʂȩӽu. Dlouhodobě. Zajímá Tě něco z toho? Napiš mi a domluvíme se.

Ahojík. Jsem mladá máma pěti krásných dcer. Hledám někoho na popovídání. Ráda se seznamují s novými lidmi, ať je to muž a nebo žena :) Kromě péče o děti a práce, mám ráda přírodu, zvířata, čtení, kino, divadlo, jakékoli šílené dobrodružství - třeba bungee jumping :) Budu se těšit že tu někoho nového poznám. Přátel není nikdy dost, já však budu ráda i za jednoho. Jeden upřímný přítel je vzácnější než tisíc falešných :) Uvítám i kámošky, jen to tu nejde zakliknout :( Mějte krásné dny. Marťa

Snažím se teď dát se nějak psychicky do kupy po totálním vyhoření v poslední práci. Nejen díky tomu, ale i kapce sociální fobie, jsem za posledních pár let zvládnul přijít o dost přátel a teď najednou, když se snažím nějak normalizovat svůj život, je to hodně znát. Takže pokud by se někomu hodil trošku rozbitý parťák na povídání o radostech i strastech, které nám přináší život, posezení u nějakého dobrého pití nebo, až mi vyndají železo z nohy, třeba na kolo nebo na stěnu, tak se hlásím :)